Pomeranče, mandarinky a čaj s citrónem. Právě tyto tři věci máme jako hlavní zdroj vitamínu C zafixované už z dětství. Dávaly nám je babičky a maminky, když jsme byli děti, a automaticky po nich saháme i v dospělosti. Stačí to ale?
Skutečné objevy a zkoumání vitamínů a jejich vlivu na náš organismus měli lidé umožněno až v 19. století s rozvojem chemie. Do té doby samozřejmě věděli, že určité složky potravy potřebujeme k tomu, abychom byli zdraví, nebyly však přesně definované. Vitamin C patří mezi vitamíny naprosto zásadní pro lidský organismus a najdeme jeho nejen v citrusech, jak nám říkaly naše babičky, ale i v mnoha dalších potravinách, jako je černý rybíz, jablka, zelí, rajčata, kopřiva nebo brambory. Za denní dávku se označuje 60 miligramů, u lidí ve stresu, kuřáků, starších osob a také v případě, že bojujeme se sníženou imunitou a potřebujeme ji posílit, je ale nutné dávky zvýšit na 500 až 1000 miligramů denně.
Nedostatek vitamínu C se projevuje slabostí, únavou, bolestí svalů a větší náchylností k infekčním onemocnění nebo krvácení z dásní. V extrémních případech může dojít k rozvoji onemocnění kurděje, vypadávání vlasů či zubů a častým infekcím. Již antičtí lékaři, jako byl Hippokrates, Plinius a další znali onemocnění z nedostatku vitaminu C a po staletí bylo hrozbou i pro obyvatele měst a zemědělských krajů. Různé epidemie po celém světě byly v minulosti důsledkem avizaminóz nejrůznějších typů.
Dnes již víme, že bez céčka se naše tělo neobejde, je to přírodní antioxidant. Pomáhá nám s regenerací, posiluje imunitu, stimuluje tvorbu bílých krvinek, snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu, pomáhá hojit rány a popáleniny, zvyšuje vstřebatelnost železa a podporuje růst. Musíme ho proto pravidelně doplňovat ze stravy a potravinových doplňků, protože jen ovoce a zelenina na pokrytí denní dávky většinou nestačí.
